01/21 Bydlení u Grébovky
Lukáš / bc / FA Kuzemenský & Kunarová / Praha - Vršovice
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Je časné ráno a mlha, zahalující střechy domů, ještě
neopadla. Mezi starými činžáky, věrnými společníky, se
rozprostírá ticho. Zhasly pouliční lampy, je po svítání. Sem
tam ve stromech zašustí listí, v dáli zazvoní zvonek tramvaje
a zpoza rohu vyjde knírač se svým pánem. Pomalým, ale
jistým krokem míří z města ven. Do oázy, jež dává na chvíli
zapomenout a zasnít se. Do Grébovky
Území se nachází na pomezí Vinohrad a Vršovic, dvou pražských čtvrtí, každé se svými unikátními náladami, kódy a ději. Rozhraní tvoří terénní zlom, na který reaguje jak okolní bloková zástavba, tak přilehlý areál Grébovky. Mezi tím leží prudký, složitý a nejspíš proto prázdný pozemek, v podélném směru vymezený ulicemi Na Královce a Košická. V příčném vysokou zdí parku a secesním činžákem, jehož holý štít roky čeká na souseda. Místo má svou paměť, kdysi zde stály vesnické domy s dvory a rybníčkem, starým jádrem Vršovic. Navržený projekt na ni reaguje tím, že se skládá z tří obytných domů. Ty mezi sebou svírají přirozené těžiště dějů, ungelt. Přístupný je jak ze stávajícího schodiště při zdi Grébovky, tak novým z ulice Na Královce. Na horní plošině, ukončující alej při Rybalkově ulici, stojí na průsečíku průhledů obelisk s hodinami. Rozvržením objektů tvoří soubor přechod z rigidní blokové zástavby do otevřeného parku Grébovky a Nuselského údolí.
Exkluzivita místa je dána jak svou polohou v rámci města, morfologickou členitostí, tak kvalitou sousedních starých domů a veřejných staveb. Tato odpovědnost je vedoucím motivem v architektonickém řešení návrhu. S důmyslnou úvahou přebírá stávající nosné elementy v lokalitě a kombinuje je se současnými. Domy o základním pravoúhlém členění stojí na sdíleném soklu, zasazeném do prudkého svahu. Charakteristickými jevy jsou vnější opěrné zdi z hrubého lomového kamene, velkorysé vstupní portály, rohové zapuštěné lodžie a ustoupená poslední podlaží. Fasády tvoří strukturální mnichovská omítka; římsy a sloupy hrubý špachtlovaný štuk. Okenní profily jsou ze světlého borového dřeva a tvarované trubkové zábradlí o barvě oxidovaného bronzu. Z konstrukčního hlediska jde o stěnové železobetonové systémy s nosnými obvodovými zdmi a jádrem s vertikálními komunikacemi.
Primární náplní souboru je bydlení. Tři bytové domy poskytují dispozičně rozmanité jednotky, od garsoniér po pětipokojové byty. Jednotícím motivem jsou velké obývací pokoje, salony. Zde se odehrává rodinný život, místo pro společné setkání, sdílení či oslavy. Pomocí harmonikových skládacích oken lze obytný prostor zcela otevřít na hlubokou rohovou lodžii, kam ústí rovněž kuchyně s jídelním prostorem. V teplých dnech se tak stoluje venku, ač jídelna zůstává uvnitř. Běžná okna mají parapet v poloviční výšce než standardní, blíží se tím francouzským oknům. Vestavěný nábytek maximalizuje kapacitu úložných prostor. V nízkém objektu při Košické ulici jsou navrženy nízkometrážní byty přístupné z pavlačí a ze dvorku, použitelné rovněž jako ateliéry či drobné provozy. Pro obyvatele domu je k dispozici rozsáhlé zázemí se skladovacími kójemi, kolárnami a prádelnou. Prostor garáží, ukrytý pod dvorkem, je přímo přístupný ze všech objektů. Parkování je zajištěno plošinovým parkovacím zakladačem.
Těžištěm společenského života souboru je nádvorní kavárna za velkými obloukovými okny. Dvoupodlažní převýšený prostor slouží jako bistro, vinárna a na galerii jako coworkingová kavárna. V letním období se sezení otevírá ven do dvorku, kde se konají různé slavnosti a tmelí se sousedství, které má navrhovaný soubor ambice vytvářet.
Území se nachází na pomezí Vinohrad a Vršovic, dvou pražských čtvrtí, každé se svými unikátními náladami, kódy a ději. Rozhraní tvoří terénní zlom, na který reaguje jak okolní bloková zástavba, tak přilehlý areál Grébovky. Mezi tím leží prudký, složitý a nejspíš proto prázdný pozemek, v podélném směru vymezený ulicemi Na Královce a Košická. V příčném vysokou zdí parku a secesním činžákem, jehož holý štít roky čeká na souseda. Místo má svou paměť, kdysi zde stály vesnické domy s dvory a rybníčkem, starým jádrem Vršovic. Navržený projekt na ni reaguje tím, že se skládá z tří obytných domů. Ty mezi sebou svírají přirozené těžiště dějů, ungelt. Přístupný je jak ze stávajícího schodiště při zdi Grébovky, tak novým z ulice Na Královce. Na horní plošině, ukončující alej při Rybalkově ulici, stojí na průsečíku průhledů obelisk s hodinami. Rozvržením objektů tvoří soubor přechod z rigidní blokové zástavby do otevřeného parku Grébovky a Nuselského údolí.
Exkluzivita místa je dána jak svou polohou v rámci města, morfologickou členitostí, tak kvalitou sousedních starých domů a veřejných staveb. Tato odpovědnost je vedoucím motivem v architektonickém řešení návrhu. S důmyslnou úvahou přebírá stávající nosné elementy v lokalitě a kombinuje je se současnými. Domy o základním pravoúhlém členění stojí na sdíleném soklu, zasazeném do prudkého svahu. Charakteristickými jevy jsou vnější opěrné zdi z hrubého lomového kamene, velkorysé vstupní portály, rohové zapuštěné lodžie a ustoupená poslední podlaží. Fasády tvoří strukturální mnichovská omítka; římsy a sloupy hrubý špachtlovaný štuk. Okenní profily jsou ze světlého borového dřeva a tvarované trubkové zábradlí o barvě oxidovaného bronzu. Z konstrukčního hlediska jde o stěnové železobetonové systémy s nosnými obvodovými zdmi a jádrem s vertikálními komunikacemi.
Primární náplní souboru je bydlení. Tři bytové domy poskytují dispozičně rozmanité jednotky, od garsoniér po pětipokojové byty. Jednotícím motivem jsou velké obývací pokoje, salony. Zde se odehrává rodinný život, místo pro společné setkání, sdílení či oslavy. Pomocí harmonikových skládacích oken lze obytný prostor zcela otevřít na hlubokou rohovou lodžii, kam ústí rovněž kuchyně s jídelním prostorem. V teplých dnech se tak stoluje venku, ač jídelna zůstává uvnitř. Běžná okna mají parapet v poloviční výšce než standardní, blíží se tím francouzským oknům. Vestavěný nábytek maximalizuje kapacitu úložných prostor. V nízkém objektu při Košické ulici jsou navrženy nízkometrážní byty přístupné z pavlačí a ze dvorku, použitelné rovněž jako ateliéry či drobné provozy. Pro obyvatele domu je k dispozici rozsáhlé zázemí se skladovacími kójemi, kolárnami a prádelnou. Prostor garáží, ukrytý pod dvorkem, je přímo přístupný ze všech objektů. Parkování je zajištěno plošinovým parkovacím zakladačem.
Těžištěm společenského života souboru je nádvorní kavárna za velkými obloukovými okny. Dvoupodlažní převýšený prostor slouží jako bistro, vinárna a na galerii jako coworkingová kavárna. V letním období se sezení otevírá ven do dvorku, kde se konají různé slavnosti a tmelí se sousedství, které má navrhovaný soubor ambice vytvářet.