07/23    Vnitroblok bytem ︎ ︎ ︎
Dominik / FA workshop Seho & Poláček / Spolek Bieno / Praha - Dejvice - Flemingovo náměstí
feat. Dominika Kadulová, Eliška Kořínková, Vladimír Bezchleba







    Klid, soukromí, odpočinek, zlepšování klimatu, tato hesla táhnou mnohé lidi z měst do přírody, na venkov a v horším případě do satelitu. Přitom nemalá část městských lidí má pod svými okny příležitosti je realizovat. Blok, typická městská zástavba až do poloviny dvacátého století, může vytvářet v centrech měst doslova oázu, neboť okolní domy cloní kousky živé přírody. Mnoho vnitrobloků svůj potenciál nevyužívá. Velkým tématem, kterým se intenzivně zabývají dnešní města, je dešťová voda. Rozsáhlé zpevněné plochy neumožňují vsakování dešťové vody v místě jejího spadu. To vede k narušení malého vodního cyklu a zhoršení klimatu ve městech. Je nutné na ni nahlížet jako na cennou komoditu.

    Enfiláda je osazena šesti ocelovými truhlíky, každý z truhlíků má tři komory. Jednotlivé komory jsou propojeny, otvory pro odtok nadbytečné vody jsou na koncích truhlíků. Stěny truhlíků bylo nutné obložit nopovou fólií zejména proti letnímu přehřívání, zároveň jako ochrana před zimním promrzáním. Do truhlíků jsme vysadili směs okrasných rostlin, od barevně kvetoucích po celoročně zelené. Ponechali jsme volná místa pro výsadbu bylin obyvateli. Spodní třetinu truhlíků jsme zaplnili keramzitem, zbylé dvě třetiny směsí substrátu s dreceným keremzitem. Místa pro popínavky u zídky jsme vyplnili směsí substrátu s kompostem. K okapové rouře jsme usadili IBC kontejner pro zachytávání dešťové vody.







07/23    Bydlení pro seniory Královka
Lukáš / AVU Šik / Praha - Břevnov


  Domov pro seniory na Bělohorské ulici stojí na rozhraní několika urbánních celků, od fragment vesnické uliční zástavby, přes tradiční blokové město první poloviny 20. století, modernistickou řádkovou strukturu deskových domů až po solitérní stavbu hotelu Pyramida z konce 80. let. Areál domova pro seniory se skládá ze souboru domů uspořádaných podél ulic Bělohorská, Za Strahovem, Šlikova a Gymnastická. Na pozemku se nachází využívaná tramvajová smyčka Královka, jejíž provozní schéma je zredukováno, ale zůstává součástí návrhu. Domy společně svírají dva dvory – velký dvůr pro obyvatele areálu a menší veřejný, navazující na tramvajové nástupiště. Charakteristickým rysem budov je dvojí tvář – omítaná a formální do ulice, a dřevěná s předsazenou lodžií do vnitřních dvorů.

Skladba


    Skupina bytových domů se skládá ze čtyř hmot, které mezi sebou svírají dva dvory. Celým areálem se proplétá stávající tramvajová smyčka, domy v některých místech koleje překračují a tramvaj je podjíždí. Domy sdílí jednotný hmotový princip, vycházející z jednotné vnitřní typologie s různou alternací jednotlivých bytů a sdílených prostor. Výchozím řešením je hlavní hmota domu, kde jsou jednotlivé podélné byty, řazené vedle sebe. Na ty navazuje další vrstva - sdílená lodžie - pavlač. Ta slouží jako sdružující prostor, umožňující zabydlení a společenské děje ve vertikální rovině i mimo dvory na terénu. Tyto lodžie se dívají vždy do dvorů a tím dávají vzájemnou interakci. Domy jsou vertikálně členěny na parter se službami a bydlení.

Tvář


    Vzhled objektů je vícevrstvou syntézou, přiznávající jednotlivé kompoziční principy s logickou úvahou o místě, v protikladu s prozrazením typologie zevnitř domu ven. Do ulic se domy tváří jako omítané pevné hmoty, druhotně členěné na menší rizality. Charakteristickým rysem jsou rohová okna s navazujícími balkony. V koncových polohách domů se hmotově projeví specifická typologie sdílených bytů, expresivním pojednáním nejvyššího podlaží s komínovými tělesy. Vykonzolování krajní hmoty a její odlehčení usazením na sloupy odkazuje na ambice řádkové zástavby deskových domů Machoňova raného sídliště podél Patočkovy ulice. Vzhledově se snaží navázat na okolní zástavbu jednoduchých funkcionalistických činžovních domů z 1. poloviny 20. století. Do dvorů a parku Královka se domy obrací hlubokou lodžií z jednoduché trámové konstrukce navozující dojem chatovosti - verandy. Třetí vrstvou je stínící kšilt solárního skla nad lodžií.

Byty


    Jednotky jsou v objemu řazeny vedle sebe, s příčným obývacím prostorem. Společným rysem je obytná kuchyně, veranda, která slouží jako zádveří a navazuje na společnou přístupovou lodžii. Byty se pohybují v rozmezí 1+kk až 3+kk. Doplněny jsou velkými byty se sdílenými společnými prostory pro komunitní bydlení nebo spolubydlení osob se specifickými požadavky. V posledních podlažích objektů se nachází rovněž byty pro sdílené bydlení. Uvnitř se uplatňují odhalené stropní TT panely a sloupy s průvlaky. Vnitřní příčky jsou z SDK pro jejich jednoduchou rozebíratelnost při adaptaci půdorysu pro jinou typologii.

Konstrukce


    Nosný systém domů tvoří železobetonový prefabrikovaný skelet, tvořící podélný nosný systém, skládající se ze sloupů s hlavicemi pro uložení průvlaků s modulem 4,6 m. Stropní desky jsou předpjaté TT panely šířky 2 m, délky 11 m a výšky 350 mm v místě žeber. To umožňuje zcela volný prostor pro flexibilní dispozici, při velmi tenké skladbě stropu. Kontrukční výška je v parteru 4 m, v bytové části 3,15 m. Fasádu do ulice tvoří předsazené dřevěné CLT panely s minerální izolací a systémovou fasádní omítkou. Lodžie je z jednoduché dřevěné trámové konstrukce se sloupy uloženými na betonových patkách. Stropy lodžie tvoří kompozitní panely z CLT a betonové desky. Trámy jsou opřeny kloubově opřeny o konzoly TT panelů v místě nulového momentu. Prostorovou tuhost skeletu zajišťují krajní rohové části domu, vložené schodiště a samotné ozubové uložení TT panelu. Zastřešení lodžie zajišťují solární fotovoltaické moduly z celoskleněných panelů na ocelové konstrukci. Stínění oken a ochranu lodžie zajišťují výklopné textilní markýzy.

Technologie - Udržitelnost


    Pro udržitelnost je v iniciační fázi podstatná stavební metoda prefabrikace a volba železobetonového primárního skeletu, doplněná fasádou z dřevěných panelů. Betonový skelet má dlouhou životnost a TT panely ze své podstaty umožňují při nízké spotřebě materiálu velkou únosnost a zcela flexibilní půdorys. Technické zázemí areálu se nachází v suterénních prostorech hlavního objektu při Bělohorské ulici, které obsahují podzemní garáže. Vytápění je navrženo jako podlahové teplovodní, s lokálním zdrojem energie z tepelného čerpadla země-voda, které využívá místní výhodné podmínky reliéfu. Zelené střechy pomáhají snížit odraženou tepelnou radiaci ze slunečního záření. Odvod dešťové vody je řešen svody na fasádě a dále sběrem v akumulačních nádržích. Voda je sekundárně používána v komerčních prostorech, jako šedá voda pro splachování toalet, úklid a například mytí kol; dále je užívána pro zavlažování stromů na dvoře a další vegetace. Dům má dílčí energetický zdroj díky velkoplošné solární elektrárně na zastřešení lodžie.






01/24    Knihovna a společenské centrum
Lukáš / UMPRUM A1 Jan Šépka - stáž / Úvaly u Prahy


Objekt je obklopený zahradou, je to pavilon, dřevěná bouda. Altán. Skříňka na knížky. Knihovna

dům mezi náměstím a zahradou



    Úvalské náměstí Arnošta z Pardubic je kvasem několika vrstev: od starých úzkých domů se štíty kolmo do náměstí na hlubokých pozemcích, novějších vícepatrových až po honosné veřejné budovy. Ty jsou však buďto upozaděny, nebo se neuplatňují jako jednoznačné dominanty. Dle Camilla Sitteho ho lze díky proporcím zatřídit mezi náměstí, jemuž náleží světská či církevní dominanta na jeho podélné straně; ref. Piazza Navona - kostel Sant‘ Agnese in Agone. Tuto podmínku naplňuje zadaná parcela pro budovu knihovny, přiléhající k městskému úřadu. Zároveň ukrývá důležitý klenot - tajuplnou zahradu a park.


skladba



    Nový soubor se skládá ze dvou objektů - přístavby městského úřadu s čelem do náměstí, a knihovny situované do zahrady. Dominantu na podélné straně náměstí vytváří malou pomlkou v uliční čáře se stromem. Za ním se nachází čestný dvůr, do kterého míří fasáda budovy kavárny a společenského sálu, a druhého objektu knihovny. Kolem té je možné projít parkem, což umožňuje podélný průchod územím a logickou zkratku mezi náměstím a cestou podél potoka. Na patě zahrady se nachází dětské hřiště s rybníčkem.






07/23    Bydlení Sacre Coeur
Lukáš / AVU Šik / Praha - Smíchov


Místo


    Navrhované bydlení je situováno na temeno parku Sacré Coeur na pražském Smíchově. Tato poloha byla historicky osídlena rozvolněnými rezidencemi a usedlostmi, počínaje Palácem Kinských, nedalekou Bertramkou či vilovým souborem na Hřebenkách. V Motolském údolí tato zástavba přechází do živelné a husté blokové zástavby. Místo poskytuje výhledy východním směrem na Prahu a zároveň se uplatňuje v panoramatu Smíchova, Strahova a Mrázovky.

Skladba


    Skupina bytových domů se sestává ze čtyř hmot, které mezi sebou svírají dvůr. Ten slouží jako středobod života obyvatel a díky své těsnosti, která však není natočením jednotlivých hmot domů nepropustná, drží soubor pohromadě. Domy mají totožné vnitřní i vnější uspořádání, liší se ve své výšce. Prostor nad Strahovským tunelem je na západní straně lemován třípodlažními domy, průčelí do ulice Kobrova tvoří čtyřpodlažní objekt a na východním kraji se nachází osmipodlažní věž orientovaná do parku Sacré Coeur a na pražské panorama. V parteru při Grafické ulici se nachází Obvodní ředitelství městské policie, do parku je otevřený provoz kavárny a wellness. Policie zabírá dále část suterénu, který se otevírá ven přes anglický dvorek. Vjezd do podzemních garáží, spolu s hlavním vstupem s recepcí, je řešen malým nezávislým pavilonem v uličním předprostoru. Místo nad tunely je řešeno jako květnatá extenzivní louka s jabloňovým sadem. Ta je nově průchozí jak z východu na západ, tak z Plzeňské ulice po novém schodišti. Louka poskytuje příležitost pro sezónní pastvu ovcí.

Tvář


    Domy stojí na křížení několika tendencí, které určují jejich výsledný tvar a vzhled. Hmotovou kompozicí a vzájemnou konfigurací hmot ztělesňují periferní představu solitérních domů, které však objemově převyšují typologii viladomů, a míří spíš k modernistické rezidenční zástavbě polootevřených bloků. Domy si udržují základní členění fasád z přilehlé tradiční blokové zástavby či se snaží citovat lokální principy jako sdružování oken do dvojic, ovšem s jejich transformací na velkoformátové okno na celou výšku podlaží. Zimní zahrady při lodžiích mají rohové prosklení ve snaze maximalizovat výhled a poukázat na určitou souvztažnost se skleníky v blízkých zahradách kláštera sv. Gabriela, industriální paměť Smíchova nebo lucerny majáků na významných bodech. Skládaná fasáda rozvíjí skladebnost v půdorysu a zároveň přiznává, jako by zde neměly vzniknout pevné, těžké domy, neb tento pozemek zůstával stranou zájmu a zástavbu tvořily vždy provizorní lehké stavby. Na ty odkazují rovněž lodžie a pavlače, které jsou k základním hmotám přisazeny jako dodatečné klícky.

Byty


    Bydlení je komponováno ve vysokém standardu s dominancí velkometrážních bytů, vždy dvou na jednom podlaží, o pěti a šesti obytných místnostech. V posledních podlažích se nacházejí dvoupatrové penthousy a lofty. Velké byty jsou doplněny garsoniérami. Ty slouží jako Schaltzimmer, přídavný pokoj se samostatným vstupem k přilehlému velkém bytu. Jde o samostatné jednotky, které nejsou určeny pro komerční tržní prodej či užívání, nýbrž jako prostorová rezerva ve vlastnictví společenství s možností programového služebního nájemního bydlení, například zaměstnanců přilehlé městské policie. V areálu se dále nachází byt pro správce. Parkování je řešeno jednoúrovňovou podzemní garáží, rozprostírající se pod dvorem, s kapacitou 65 stání.

    Společné prostory domů jsou minimalizovány na velké otevřené pavlače se schodištěm a výtahovou šachtou. Byty jsou koncipovány jako halové, sbíhající se ve zužující dispozici s obytnými místnostmi v koncové poloze, navazující na velké lodžie a zimní zahradu. Obývací prostor lze dělit posuvnými či skládacími dveřmi. Flexibilita půdorysu s ohledem ke konstrukčnímu řešení umožňuje různé uspořádání místností v bytě s principem přidávání a ubírání pokojů při zachování principu halovosti.








02/23    Bydlení Vršovická
Dominik / diplom / FA Kuzemenský & Kunarová / Praha - Vršovice


    Nedostupnost bydlení je téma, kterému je v politice vyčleňován nedostatečný prostor. Přitom se dotýká neustále vyššího počtu lidí. Sociální výstavba probíhá, její intenzita však nestačí naplnit požadovanou kapacitu. Zároveň se zaměřuje na výstavbu malometrážních bytů, které umožňují přechodné bydlení, rodinný život však ne. Masová developerská výstavba, která za účelem maximalizace zisků produkuje malé byty, je na běžné žití nepohodlná, s laciným standardem a mnohdy končí v rukou spekulantů. Development pro vyšší střední až vyšší třídu může přinášet prostorový komfort, jeho nedostupnost a malá diverzita obyvatel problém komplexně neřeší.

    Návrh vyplňuje prostor na trhu s byty, který v konvenční výstavbě chybí. Vychází z těchto otázek potenciálních obyvatel:

Bydlení v podnájmu je při neustálém zvyšování cen žene na okraj, co když ale potřebují a chtějí bydlet uvnitř města?

Nebylo již dvoutaktových bytů 2+kk postaveno dostatek; co když vůbec nesplňují potřeby obyvatel a ovlivňují dokonce rozhodování rodičů o počtu svých dětí?

Má mít dítě svůj vlastní pokoj? A když jsou děti dvě?

Co když existují skupiny lidí, kteří umí bydlet kolektivně a rády by si jako společná domácnost pronajaly velkorysý byt s velkou terasou, kterou sdílejí s další rodinou?

Dají se do výstavby zapojit participativní požadavky lidí na dispoziční řešení?

Umí se dnes lidé dohodnout a nadchnout pro společnou věc?

Potřebují lidé ve městě svá auta?

    Všechny tyto otázky vedou k zamyšlení, jak pro město obohatit bytový mix, a přitom si udržet vnější tržní konkurenceschopnost, danou atraktivními východisky z těchto otázek. Zároveň nastolují jako téma neziskové bydlení, jako je například družstevní a jiné kolektivní a moderované formy developmentu a výstavby bytů.

Urbanistické řešení


Vršovická ulice je v celé své délce obklopená pestrou směsí urbanistických struktur, kdy se blokové město střídá s modernistickým. Do ulice se otevírá množství veřejných prostranství, jako jsou parky a náměstí. Parcela sousedí se solitérní výstavbou bodového bytového komplexu, zimního stadionu Hasa a základní školou. Návrh vyplňuje parcelu blokem, jehož jihozápadní a severovýchodní okraje jsou otevřené. Jihozápadní prázdné nároží má charakter náměstí a je zde umístěna dominanta věže natočená na příjezd od Vršovické ulice. Severovýchodní otevření tvoří plácek před současným vstupem do ledního stadionu Hasa a navazuje na nově prodlouženou ulici Sámova, která je navržena jako obytná zóna s parkováním. Výškově dům navazuje na blokovou výstavbu v okolí, dominanta v podobě věže je zvýšena o jedno patro, jako je u nároží v Praze běžné. Terén na parcele je mírně svažitý, kdy rozdíl na podélné ose činí 1,5 metru. Dům toto kompenzuje v garážích a v částečně převýšeném parteru, od 2.NP už je výška podlaží stejná.

Architektonické řešení

  Celý návrh se skládá ze tří stavebních kamenů:Prvním jsou řazené sekce, které jsou rozmístěny po obvodu Vršovické a Sámovy ulice. Každá sekce je šestipatrová, má vlastní vstup, v parteru je možné projít do vnitrobloku. S průběhem terénu se mění světlé výšky vstupních hal, na východní straně parcely zasahují kvůli zachování velkorysosti do 2.NP. Byty v sekcích jsou 4+kk a 5+kk, vždy oboustranně orientované (S-J). Schodiště obsluhuje i společnou lodžii, která je sdíleným prostorem a kloubem mezi sekcemi a věžemi. Vzniklá mezera mezi domy pocitově provzdušňuje vnitroblok. Druhým kamenem jsou věže, které jsou umístěny ve vnitrobloku a jedna je použita jako dominanta na náměstí. Ve věžích jsou byty 4+kk a 1+kk, při propojení obou bytů je možné využít celé patro jako vícegenerační bydlení, včetně velké vstupní terasy – „předzahrádky“. Třetím jsou pavlačové domy, které uzavírají vnitroblok ze západní a východní strany. Pavlač je umístěna směrem do vnitrobloku. Obsahují příčně (V-Z) orientované byty 2+kk. Vzhled domu odkazuje na družstevní domy z 20. století. Fasáda je jednoduchá, veškeré estetizované prvky jsou účelné, spodní římsa umožňuje osazení reklamy, horní přesah chrání fasádu. Okna jsou oproti prvorepublikovým výrazně větší. Z ulic vypadá dům tradičně, naopak směrem do vnitrobloku přibývá prosklení.

Typologie


Všechny byty jsou navrženy na podobném principu kvazi – atriových bytů s vnitřní lodžií, která se do nich zakusuje; u větších bytů uprostřed a u menších v rohu. Tímto způsobem může mít lodžie přímý kontakt hned se třemi místnostmi, kdy důležitým při návrhu je kontakt s kuchyní, která se po otevření posuvných oken ocitá takřka venku – v exterieru, „na verandě“. Dalšími místnostmi, které jsou na lodžii připojeny vstupy, jsou jídelny a obývací pokoje. Po otevření všech oken vzniká dojem velkého obytného prostoru, při zavření je pak prostor rozčleněníý na jednotlivé místnosti, což oboje přináší různé kvality. Vnější líc lodžie je v návrhu ponechán otevřený, s ochranným stahovacím textilním závěsem – proti přehřívání + intimita. Její pozdější případné zasklení však návrhu neublíží. Návrh s participativními změnami od obyvatel počítá a je pro ně navržen. Ostatní místnosti jsou obdélníkové, kde proti dveřím je okno. Ty jsou určeny ložnicím a obývacím pokojům. Byty 4+kk a 5+kk mají možnosti variant, uprostřed dispozic jsou po obou stranách místa určená koupelnám, WC a spížím. V těchto bytech je možno vybudovat až dvě koupelny nebo jednu a prostornou spíž přístupnou přímo z kuchyně.

    Byty 2+kk jsou přístupné z pavlače, do které je orientována kuchyň s jídelnou, díky zahloubení fasády dovnitř dispozice vzniká v těchto místech zápraží, které byt od pavlače cloní. I v těchto bytech je ponechána možnost spíže přístupné přímo z kuchyně. Ložnice a obývací pokoj je pak orientován na opačnou stranu.

Standard bydlení

    Byty jsou velkorysé, přitom jejich plocha není přemrštěná – typicky: 4+kk 85m2, 5+kk 100m2. Každý byt má možnost přístupu na soukromou i sdílenou lodžii. Z důvodu snížení ceny byla hledána vysoká kapacita, která k sobě lidi přiblížila, každý byt má však výhled do prostorného dvoru. Průhledy bytem zajišťují pocit vzdušnosti a světlosti. Parkovací stání v garážích a na povrchu je navrženo dle PSP. Ke každému bytu přísluší jedna sklepní kóje. Společné prostory doplňují terasy na střeše formou společné zahrady a v přízemí věží kolárny, společné kuchyně, posilovna a dětská skupina pro 24 dětí. Všechny byty splňují díky velkým oknům požadavky na denní osvětlení. Společný vnitroblok je přes den přístupný veřejnosti, v noci ze zavírá pomocí branek a stahovacích rolet.