02/23 Bydlení Vršovická
Dominik / diplom / FA Kuzemenský & Kunarová / Praha - Vršovice
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Nedostupnost bydlení je téma, kterému je v politice vyčleňován
nedostatečný prostor. Přitom se dotýká neustále vyššího počtu
lidí. Sociální výstavba probíhá, její intenzita však nestačí naplnit
požadovanou kapacitu. Zároveň se zaměřuje na výstavbu
malometrážních bytů, které umožňují přechodné bydlení,
rodinný život však ne. Masová developerská výstavba, která za
účelem maximalizace zisků produkuje malé byty, je na běžné žití
nepohodlná, s laciným standardem a mnohdy končí
v rukou spekulantů. Development pro vyšší střední až vyšší třídu
může přinášet prostorový komfort, jeho nedostupnost a malá
diverzita obyvatel problém komplexně neřeší.
Návrh vyplňuje prostor na trhu s byty, který v konvenční výstavbě chybí. Vychází z těchto otázek potenciálních obyvatel:
Bydlení v podnájmu je při neustálém zvyšování cen žene na okraj, co když ale potřebují a chtějí bydlet uvnitř města?
Nebylo již dvoutaktových bytů 2+kk postaveno dostatek; co když vůbec nesplňují potřeby obyvatel a ovlivňují dokonce rozhodování rodičů o počtu svých dětí?
Má mít dítě svůj vlastní pokoj? A když jsou děti dvě?
Co když existují skupiny lidí, kteří umí bydlet kolektivně a rády by si jako společná domácnost pronajaly velkorysý byt s velkou terasou, kterou sdílejí s další rodinou?
Dají se do výstavby zapojit participativní požadavky lidí na dispoziční řešení?
Umí se dnes lidé dohodnout a nadchnout pro společnou věc?
Potřebují lidé ve městě svá auta?
Všechny tyto otázky vedou k zamyšlení, jak pro město obohatit bytový mix, a přitom si udržet vnější tržní konkurenceschopnost, danou atraktivními východisky z těchto otázek. Zároveň nastolují jako téma neziskové bydlení, jako je například družstevní a jiné kolektivní a moderované formy developmentu a výstavby bytů.
Urbanistické řešení
Vršovická ulice je v celé své délce obklopená pestrou směsí urbanistických struktur, kdy se blokové město střídá s modernistickým. Do ulice se otevírá množství veřejných prostranství, jako jsou parky a náměstí. Parcela sousedí se solitérní výstavbou bodového bytového komplexu, zimního stadionu Hasa a základní školou. Návrh vyplňuje parcelu blokem, jehož jihozápadní a severovýchodní okraje jsou otevřené. Jihozápadní prázdné nároží má charakter náměstí a je zde umístěna dominanta věže natočená na příjezd od Vršovické ulice. Severovýchodní otevření tvoří plácek před současným vstupem do ledního stadionu Hasa a navazuje na nově prodlouženou ulici Sámova, která je navržena jako obytná zóna s parkováním. Výškově dům navazuje na blokovou výstavbu v okolí, dominanta v podobě věže je zvýšena o jedno patro, jako je u nároží v Praze běžné. Terén na parcele je mírně svažitý, kdy rozdíl na podélné ose činí 1,5 metru. Dům toto kompenzuje v garážích a v částečně převýšeném parteru, od 2.NP už je výška podlaží stejná.
Typologie
Všechny byty jsou navrženy na podobném principu kvazi – atriových bytů s vnitřní lodžií, která se do nich zakusuje; u větších bytů uprostřed a u menších v rohu. Tímto způsobem může mít lodžie přímý kontakt hned se třemi místnostmi, kdy důležitým při návrhu je kontakt s kuchyní, která se po otevření posuvných oken ocitá takřka venku – v exterieru, „na verandě“. Dalšími místnostmi, které jsou na lodžii připojeny vstupy, jsou jídelny a obývací pokoje. Po otevření všech oken vzniká dojem velkého obytného prostoru, při zavření je pak prostor rozčleněníý na jednotlivé místnosti, což oboje přináší různé kvality. Vnější líc lodžie je v návrhu ponechán otevřený, s ochranným stahovacím textilním závěsem – proti přehřívání + intimita. Její pozdější případné zasklení však návrhu neublíží. Návrh s participativními změnami od obyvatel počítá a je pro ně navržen. Ostatní místnosti jsou obdélníkové, kde proti dveřím je okno. Ty jsou určeny ložnicím a obývacím pokojům. Byty 4+kk a 5+kk mají možnosti variant, uprostřed dispozic jsou po obou stranách místa určená koupelnám, WC a spížím. V těchto bytech je možno vybudovat až dvě koupelny nebo jednu a prostornou spíž přístupnou přímo z kuchyně.
Byty 2+kk jsou přístupné z pavlače, do které je orientována kuchyň s jídelnou, díky zahloubení fasády dovnitř dispozice vzniká v těchto místech zápraží, které byt od pavlače cloní. I v těchto bytech je ponechána možnost spíže přístupné přímo z kuchyně. Ložnice a obývací pokoj je pak orientován na opačnou stranu.
Návrh vyplňuje prostor na trhu s byty, který v konvenční výstavbě chybí. Vychází z těchto otázek potenciálních obyvatel:
Bydlení v podnájmu je při neustálém zvyšování cen žene na okraj, co když ale potřebují a chtějí bydlet uvnitř města?
Nebylo již dvoutaktových bytů 2+kk postaveno dostatek; co když vůbec nesplňují potřeby obyvatel a ovlivňují dokonce rozhodování rodičů o počtu svých dětí?
Má mít dítě svůj vlastní pokoj? A když jsou děti dvě?
Co když existují skupiny lidí, kteří umí bydlet kolektivně a rády by si jako společná domácnost pronajaly velkorysý byt s velkou terasou, kterou sdílejí s další rodinou?
Dají se do výstavby zapojit participativní požadavky lidí na dispoziční řešení?
Umí se dnes lidé dohodnout a nadchnout pro společnou věc?
Potřebují lidé ve městě svá auta?
Všechny tyto otázky vedou k zamyšlení, jak pro město obohatit bytový mix, a přitom si udržet vnější tržní konkurenceschopnost, danou atraktivními východisky z těchto otázek. Zároveň nastolují jako téma neziskové bydlení, jako je například družstevní a jiné kolektivní a moderované formy developmentu a výstavby bytů.
Urbanistické řešení
Vršovická ulice je v celé své délce obklopená pestrou směsí urbanistických struktur, kdy se blokové město střídá s modernistickým. Do ulice se otevírá množství veřejných prostranství, jako jsou parky a náměstí. Parcela sousedí se solitérní výstavbou bodového bytového komplexu, zimního stadionu Hasa a základní školou. Návrh vyplňuje parcelu blokem, jehož jihozápadní a severovýchodní okraje jsou otevřené. Jihozápadní prázdné nároží má charakter náměstí a je zde umístěna dominanta věže natočená na příjezd od Vršovické ulice. Severovýchodní otevření tvoří plácek před současným vstupem do ledního stadionu Hasa a navazuje na nově prodlouženou ulici Sámova, která je navržena jako obytná zóna s parkováním. Výškově dům navazuje na blokovou výstavbu v okolí, dominanta v podobě věže je zvýšena o jedno patro, jako je u nároží v Praze běžné. Terén na parcele je mírně svažitý, kdy rozdíl na podélné ose činí 1,5 metru. Dům toto kompenzuje v garážích a v částečně převýšeném parteru, od 2.NP už je výška podlaží stejná.
Architektonické řešení
Celý návrh se skládá ze tří stavebních kamenů:Prvním jsou řazené sekce, které jsou rozmístěny po obvodu Vršovické a Sámovy ulice. Každá sekce je šestipatrová, má vlastní vstup, v parteru je možné projít do vnitrobloku. S průběhem terénu se mění světlé výšky vstupních hal, na východní straně parcely zasahují kvůli zachování velkorysosti do 2.NP. Byty v sekcích jsou 4+kk a 5+kk, vždy oboustranně orientované (S-J). Schodiště obsluhuje i společnou lodžii, která je sdíleným prostorem a kloubem mezi sekcemi a věžemi. Vzniklá mezera mezi domy pocitově provzdušňuje vnitroblok. Druhým kamenem jsou věže, které jsou umístěny ve vnitrobloku a jedna je použita jako dominanta na náměstí. Ve věžích jsou byty 4+kk a 1+kk, při propojení obou bytů je možné využít celé patro jako vícegenerační bydlení, včetně velké vstupní terasy – „předzahrádky“. Třetím jsou pavlačové domy, které uzavírají vnitroblok ze západní a východní strany. Pavlač je umístěna směrem do vnitrobloku. Obsahují příčně (V-Z) orientované byty 2+kk. Vzhled domu odkazuje na družstevní domy z 20. století. Fasáda je jednoduchá, veškeré estetizované prvky jsou účelné, spodní římsa umožňuje osazení reklamy, horní přesah chrání fasádu. Okna jsou oproti prvorepublikovým výrazně větší. Z ulic vypadá dům tradičně, naopak směrem do vnitrobloku přibývá prosklení.Typologie
Všechny byty jsou navrženy na podobném principu kvazi – atriových bytů s vnitřní lodžií, která se do nich zakusuje; u větších bytů uprostřed a u menších v rohu. Tímto způsobem může mít lodžie přímý kontakt hned se třemi místnostmi, kdy důležitým při návrhu je kontakt s kuchyní, která se po otevření posuvných oken ocitá takřka venku – v exterieru, „na verandě“. Dalšími místnostmi, které jsou na lodžii připojeny vstupy, jsou jídelny a obývací pokoje. Po otevření všech oken vzniká dojem velkého obytného prostoru, při zavření je pak prostor rozčleněníý na jednotlivé místnosti, což oboje přináší různé kvality. Vnější líc lodžie je v návrhu ponechán otevřený, s ochranným stahovacím textilním závěsem – proti přehřívání + intimita. Její pozdější případné zasklení však návrhu neublíží. Návrh s participativními změnami od obyvatel počítá a je pro ně navržen. Ostatní místnosti jsou obdélníkové, kde proti dveřím je okno. Ty jsou určeny ložnicím a obývacím pokojům. Byty 4+kk a 5+kk mají možnosti variant, uprostřed dispozic jsou po obou stranách místa určená koupelnám, WC a spížím. V těchto bytech je možno vybudovat až dvě koupelny nebo jednu a prostornou spíž přístupnou přímo z kuchyně.
Byty 2+kk jsou přístupné z pavlače, do které je orientována kuchyň s jídelnou, díky zahloubení fasády dovnitř dispozice vzniká v těchto místech zápraží, které byt od pavlače cloní. I v těchto bytech je ponechána možnost spíže přístupné přímo z kuchyně. Ložnice a obývací pokoj je pak orientován na opačnou stranu.